V lese
Jedním z nejoblíbenějších cílů vycházek do přírody je pro většinu z nás les. Místo, ve kterém jakoby se zastavil čas. Kulisu, kterou tu tvoří vzrostlé stromy, ať už jehličnaté či listnaté, nikde jinde nenajdeme. I ticho, které provází na lesních pěšinách poutníky, je blahodárné. Stejně tak chládek, který nejvíce oceníme během letních měsíců. Na podzim, kdy se lesy naplní houbaři, je v nich sice rušněji, ale rovněž nastává doba, kdy je možné při procházkách potkat i nejvíce lesních zvířat. Která se buď pasou na mýtinách, či schraňují potřebnou potravu na zimu. A protože ji musí někde uložit, mnohá zvířata si vytvořila svá obydlí pod zemí.
Ideálním místem pod zemí je mezi lesním porostem vyhledáván všemi drobnými zvířátky, jako jsou žížaly či pancířníci, kteří přes léto vylézají z děr a v zimě si dopřávají teploučko pod vrstvou hlíny. Stejně takový rytmus panuje i u lišek. Jejich nory mohou být i desetimetrové. S mnoha únikovými východy. Kterými si během léta shromažďují zásoby na zimu. Jak pro sebe, tak i pro svá mláďata. Stejně bezpečný úkryt našli pod zemí i vlci. Ti si svá doupata budují nejčastěji v prudkém svahu. S výhledem do okolí. Rovněž si hlídají, aby v blízkém okolí byl zdroj vody. Příbytek si často vyhrabou sami, ale rovněž nepohrdnou opuštěným jiným zvířetem. Často tak rozšíří domov pro mladá vlčata. V létě se jim domovem stává celý les. Pro odpočinek jim stačí vývrat, nebo hustší porost. Mistrem ve stavění podzemních doupat je jezevec.
Ta často sahají do hloubky pěti metrů a v několika poschodích se důmyslně kříží. Lidově se jejich stavbám říká hrady a tato zvířata v nich žijí po několik generací. Celý les je rovněž domovem pro zvířata, která nejčastěji potkáme na svých procházkách. Srny a jeleni. Ke spánku se ukládají do prohlubně, která vznikne odhrábnutím listí. Pokud takových jamek najdete na jednom místě více, určitě v nich přespávají divoká prasata. Která se ráda k sobě tulí. V zimě si pelíšky tvoří pod hustým křovím, aby zajistili bezpečí pro své potomky a aby na ně nesněžilo. Často si je vystýlají mechem, listím a trávou. Rysy v našich lesích často nepotkáme. Protože pro svoje bezpečí vybírají členitější terén s hustšími porosty. Do nor se uchylují jenom v období narození mláďat.
Jedním z nejoblíbenějších cílů vycházek do přírody je pro většinu z nás les. Místo, ve kterém jakoby se zastavil čas. Kulisu, kterou tu tvoří vzrostlé stromy, ať už jehličnaté či listnaté, nikde jinde nenajdeme. I ticho, které provází na lesních pěšinách poutníky, je blahodárné. Stejně tak chládek, který nejvíce oceníme během letních měsíců. Na podzim, kdy se…